Žatec hostil 73. jednání agrárních komor V4

Na své již 73. společné jednání zavítali do Žatce – města chmele ve dnech 10. a 11. září 2019 zástupci Agrárních komor Slovenska, Maďarska a Polska, a to na pozvání Agrární komory České republiky.

Zástupce zemědělců Visegrádské čtyřky přivítal v prostorách Chmelařského institutu v Žatci předseda Svazu pěstitelů chmele České republiky Ing. Luboš Hejda. Svaz účastníkům připravil krátkou prezentaci o stavu pěstování chmele v České republice. Polský zástupce agrární komory uvedl, že o jedinečnosti Žateckého chmele se doma dozvěděl z reklamy jednoho pivovaru v televizi a ocenil možnost se o jeho pěstování dozvědět více přímo tam, odkud pochází. Maďarský zástupce řekl, že jeho země sice není jakkoli významným producentem chmele, ale zato velmi statečným spotřebitelem piva a českého chmele. Všichni zástupci V4 vyjádřili úctu jedinečnosti a kvalitě Žateckého chmele a aktivně se během následného programu zajímali o historii i současnost pěstování chmele. Účastníci V4 měli možnost navštívit Chmelařské muzeum v Žatci, pivovar Pioneer, pivovar a restauraci U Orloje v komplexu Chrámu chmele a piva a samozřejmě i samotnou sklizeň, která probíhá na Účelovém hospodářství Stekník.

Na závěr setkání V4 bylo přijato společné komuniké, které shrnulo projednávaná témata, například současnou situaci na agropotravinářském trhu a sklizeň nejdůležitějších plodin, situaci s africkým morem prasat, stěžejní téma vyjednávání nové společné zemědělské politiky po roce 2020, nekalé obchodní praktiky řetězců a další. V4 považuje za zásadní, aby zemědělci v EU měli rovné a spravedlivé podmínky, společná zemědělská politika představovala menší administrativní zátěž a aby v rámci prvního pilíře mohly členské státy vyčlenit až 25 % finančních prostředků na podporu citlivých sektorů, tedy i pěstování chmele.

Čeští pěstitelé chmele každoročně vypěstují nejvíce jemně aromatického chmele na světě. Z čísel celní statistiky je zřejmé, že jeho vývoz zůstává důležitou položkou agrárního zahraničního obchodu České republiky. Dlouhodobě se obchod chmelem pohybuje ve výrazně kladné bilanci. V kalendářním roce 2018 bylo podle ČSÚ do zahraničí vyvezeno 4 477 tun ÚKZÚZ ověřeného a certifikovaného českého chmele.

Podle údajů ÚKZÚZ je letošní tuzemská sklizňová výměra chmele 5 003 hektarů. Pěstitelé v minulých letech investovali značné množství financí do obnovy porostů a technologií pro pěstování a sklizeň chmele, aby uspokojili poptávku po českém chmelu.

Sklizeň chmele se blíží ke konci. Zástupci pěstitelů na svém setkání před sklizní odhadli letošní sklizeň na 6 300 tun chmele. Přesnější čísla budou k dispozici po sečtení na počátku prosince t.r. Z dostupných analýz vzorků doposud dodaných partií chmele lze usuzovat, že kvalita chmele z pohledu alfa hořkých látek by mohla být mírně nadprůměrná. Po několika letech podprůměrných hodnot to je velmi příjemná zpráva.

Český chmel, to jest zaměstnanost a tradice kvality! Český chmel je bezvadný!

Jednání V4 a pěstování chmele se věnoval pořad Potraviny z domoviny

https://www.youtube.com/watch?v=TSRjXHwFhUQ&feature=youtu.be&fbclid=IwAR0LCzx6IXCk2u4KWfrNAcpIa0C6obgw6mWez57BVj_3NNbLt1H97AoCQrY

Lídři agrárních komor Visegrádské čtyřky během tiskové konference v aule Chmelařského institutu

V rámci návštěvy sklizně chmele ve Stekníku padaly nejrůznější dotazy, které zodpovídal vedoucí hospodářství Ing. Jaroslav Pokorný, Ph.D. a Ing. Michal Kovařík, tajemník Svazu pěstitelů chmele