Předběžné výsledky sklizně chmele

Podle údajů ÚKZÚZ (k 20. 8.), který vede evidenci chmelnic v České republice, je letošní sklizňová výměra chmele 4.775 hektarů. Meziročně vzrostla o 153 hektarů. Plocha chmele tak roste třetím rokem. Největší podíl na celkové ploše představuje odrůda Žatecký poloraný červeňák, která je sklízena z téměř 88 % plochy. Rozrostla se také plocha dalších českých odrůd jako Harmonie, Saaz Late nebo Kazbek.  Pěstitelé tak reagují na příznivější situaci na trhu a investují do obnovy porostů a maximálního nárůstu ploch chmelnic. Současně investice směřují i do technologií pro pěstování a sklizeň chmele.

Průběh letošní sezóny byl plný výkyvů. Jarní měsíce byly suché a v některých lokalitách připomínající loňský velmi suchý a nepříznivý rok. V červnu i červenci se úhrn srážek pohyboval nad dlouhodobým průměrem. V průběhu sezóny se pěstitelé potýkali také s bouřkami provázenými silným větrem a krupobitím. Na přelomu května/června bylo zcela zničeno kroupami 130 – 150 hektarů chmele a později na přelomu července/srpna při bouřkách doprovázených silným větrem spadlo na Žatecku a na Moravě celkem 23 hektarů chmelnic. Desítky dalších štoků popadaly a musely být znovu zavěšeny. Střídající se déšť a teplý charakter počasí zvýšil tlak chorob. Pěstitelé chmele vynaložili veškeré úsilí pro zajištění zdravého stavu porostů, navzdory zvýšeným nákladům. Letošní rok jasně ukázal nesmyslnost omezení použití měďnatých ochranných prostředků s max. limitem 4 kg čisté mědi na hektar za rok. Pokud by u nás toto nařízení platilo již v letošním roce, znamenalo by to konec pěstování chmele v České republice!
Sklizeň chmele se naplno rozjela 20. srpna a doposud stále probíhá. Vzhledem k narostlému habitu rostlin se sklízí pomaleji, aby nedocházelo k příliš velkým ztrátám. Prodlužující se sklizeň působí problémy s udržením sezónní pracovní síly. Letošní rok je v zajištění pracovní síly velmi komplikovaný a pěstitelé do následujících let nevidí jakékoli zlepšení. Pomoci řešit tuto nepříznivou situaci může snazší přístup zahraničních sezónních pracovníků ze zemí mimo EU (např. Ukrajiny) k vízům.

Předběžně je letošní produkce odhadována ve výši min. 6 tis. tun suchého chmele. Vzhledem k probíhající sklizni budou konečná čísla známa na konci listopadu  t. r.

Český jemný aromatický chmel zaznamenává velkou světovou poptávku a je nutné ochránit jeho  původ a pravost. Obchod českým chmelem, zejména zahraniční obchod, je zcela závislý na ověření původu chmele certifikací provedenou ÚKZÚZ.

Současné výsledky analýz obsahu alfa hořkých látek se pohybují ve výši dlouhodobého průměru tj. 3,3 – 3,6 %. Kvalita tak dosáhne po třech letech uspokojivějších výsledků.

Pozice českého chmelařství ve světě
Světová plocha chmele, na které bude v letošním roce sklízen chmel, byla na konci července odhadována Ekonomickou komisí Mezinárodního sdružení pěstitelů chmele (I.H.G.C.) na 54.614 hektarů. Podle odhadů jednotlivých pěstitelských zemí by mohlo být sklizeno celkem 100.568 tun chmele, s produkcí alfa hořkých látek 9.612 tun. Vzhledem k současným odhadům ve světě (např. v Německu) lze předpokládat celkovou sklizeň ještě vyšší.

Nejvíce aromatického chmele (včetně odrůd s označením flavour hops – voňavý chmel) je pěstováno v USA. Světová plocha aromatického chmele čítá téměř 70 % celkové plochy. Před pěti lety to byla polovina. Česká republika je stále třetí největší pěstitelskou zemí světa a největším producentem jemně aromatického chmele na světě.

Kompletní tisková zpráva i s grafy viz zde.